Agroslužby



Aplikace pevných průmyslových hnojiv

Aplikace průmyslových hnojiv má u nás již dlouhou tradici. Dříve byla průmyslová hnojiva aplikována pouze prostřednictvím odstředivých rozmetadel, kterými byly vybaveny automobily IFA. Postupem času byla tato zastaralá rozmetadla nahrazena rozmetadly modernější konstrukce. V současné době provádíme aplikaci průmyslových hnojiv v naprosté většině případů pneumatickým rozmetadlem AirMax 2000 o pracovním záběru 21,3 m na samojízdném podvozku Challenger TG 8203. V případě zájmu (levnější, ale méně přesná aplikace) popřípadě v období velké poptávky po aplikaci můžeme nasadit i odstředivé rozmetadlo AG CHEM L – 2020 o pracovním záběru 9 až 25 m, které je nasazeno na starším samojízdném podvozku TG 1603 T.  

 

Rozmetadlo průmyslových hnojiv AirMax 2000 (na podvozku Challenger TG 8203)

Výhody pneumatického rozmetadla:

 

Technické parametry rozmetadla:

 



 

Aplikace průmyslových hnojiv v rámci přesného (precizního) zěmědělství

Přesné (precizní) zemědělství je obecný název pro způsob hospodaření snažící se o co nejefektivnější využití vstupů do polní zemědělské výroby, ať již se jedná o aplikaci průmyslových hnojiv, pesticidů, setí nebo zpracování půdy.

V oblasti variabilní aplikace průmyslových hnojiv používáme dva přístupy. V prvním jde o eliminaci nerovnoměrností zásobenosti zemědělské půdy jednotlivými živinami na daném pozemku. Podkladem pro tvorbu následné aplikační mapy je mapa půdní zásobenosti jednotlivými živinami. Principem tohoto přístupu je v případě zjištěného nedostatku půdních živin dosycení sorpčního komplexu na úroveň, tak aby byla půda na daném místě schopna poskytovat pěstované plodině živiny v potřebné množství pro její zdárný růst. Tato metoda je poměrně levná, potřebná kompletní vstupní data (odběr půdních vzorků) se zajišťují poměrně snadno, pomineme-li pracnost a časovou náročnost.

Druhým přístupem je využití výnosových map v kombinaci s výsledky námi provedených odběrů půdních vzorků nebo AZP provedené ÚKZÚZem. Metoda je méně pracná  (to v případě využití rozborů AZP), ale je finančně náročnější, hlavně při využití námi odebraných odběrů půdních vzorků, neboť musíme kalkulovat i s vybavením sklízecích mlátiček výnosovými monitory. Metoda je náročná také na zajištění kompletních vstupních dat z výnosového monitoru na sklízecích mlátičkách. Podmínkou logicky je mít výnosová data kompletně z celého honu a za několik let nazpátek, což se v praxi většinou ne vždy podaří (např. pro rychlejší průběh sklizně je najat kombajn, který výnosový monitor nainstalován nemá). Principem metody je na základě využití výnosových dat resp. na jejich základě vytvořených výnosových zón (po analýze několikaletých výnosových dat) dodat do půdy hnojivo v největším množství tam, kde je zjištěn její nejvyšší výnosový potenciál. To znamená, že na podkladu mapy zásobenosti danou půdní živinou a pro konkrétní plodinu se určí množství hnojiva, které je potřeba do půdy dodat, avšak toto množství je následně upraveno koeficientem výnosového potenciálu. Kde je výnosový potenciál nejvyšší, aplikuje se i více jak 100 % vypočteného množství hnojiva, kde je nejnižší, toto množství může být sníženo až pod 50 %.

 

Hnojení s využitím map půdní zásobenosti

Celý proces od tvorby map půdní zásobenosti až po samotnou aplikaci se skládá z následujících kroků:

1. Zmapování pozemku v digitální podobě (stanovení hranic a výměry pozemku pomocí přijímače satelitního signálu a speciálního software).

2. Odběr půdních vzorků a přesné zaznamenání polohy vzorku (s využitím již vytvořené digitální podoby pozemku v počítači).

3. Rozbor vzorků na jednotlivé půdní živiny a pH (v akreditované laboratoři).

4. Na základě výsledků rozboru tvorba samotné mapy půdní zásobenosti (opět s využitím speciálního software).

5. Vytvoření aplikační mapy na základě mapy půdní zásobenosti a potřeby živin konkrétní plodiny s přihlédnutím na živiny dodané do půdy organickým hnojením a posklizňovými zbytky.

6. Přenesení aplikační mapy na paměťovém médiu do počítače v aplikačním stroji.


7. Provedení variabilní aplikace pr. hnojiv s využitím satelitní navigace.

 

Mapa půdní zásobenosti 

 

Hnojení s využitím výnosových map

1. Vytvoření výnosové mapy pomocí výnosových monitorů na sklízecích mlátičkách (tuto službu nezajišťujeme).

2. Provedení odběrů půdních vzorků a jejich rozbor v akreditované laboratoři (je-li zákazníkem požadováno využití výsledků AZP lze využít i tyto).

3. Vytvoření aplikační mapy na základě mapy půdní zásobenosti a potřeby živin konkrétní plodiny s přihlédnutím na živiny dodané do půdy organickým hnojením a posklizňovými zbytky. Výsledná hodnota se na závěr ještě upravuje vynásobením koeficientem výnosového potenciálu.

4. Přenesení aplikační mapy na paměťovém médiu do počítače v aplikačním stroji.

5. Provedení variabilní aplikace pr. hnojiv s využitím systému satelitní navigace.

 

Výnosová mapa Na jejím podkladě vytvořená aplikační mapa 



Mechanická aplikace vápenatých hnojiv

Aplikaci vápenatých hnojiv provádíme zásadně mechanicky. Roční objem aplikovaných jemně mletých vápenců a vápnitých dolomitů se blíží 9 000 t. K tomuto účelu jsme vybaveni celkem třemi stroji. Na středisku v Čáslavi máme následující dva stroje. Jsou to rozmetadla o záběru 10.5 a 14 m. Starší s menším pracovním záběrem je nasazeno na starším samojízdném podvozku TG 1603 T. Letos, to je v roce 2015, jsme uvedli do provozu nové rozmetadlo o pracovním záběru 14 m. Tímto rozmetadlem je osazen samojízdný podvozek Challenger TG 3104. Oba stroje jsou vybaveny širokými nízkotlakými flotačními pneumatikami, které zajišťují co nejmenší utužení půdy.

Na středisku v Uhlířských Janovicích provozujeme závěsné rozmetadlo průmyslových a vápenatých hnojiv značky Bredal K85 o pracovním záběru 12 m, to v případě, že je rozmetadlo upraveno pro aplikaci vápenatých hnojiv. Tažným prostředkem je traktor značky CASE. 

 

Mechanickým aplikačním systémem je zajištěno: